Oblast pracovněprávních vztahů v judikatuře a praxi

Čtyřdenní seminář přináší jedinečnou příležitost vyslechnout si výklad soudců Nejvyššího soudu ČR, kteří v pracovněprávních vztazích rozhodují v konečné instanci, a proto je v případném sporu rozhodující jejich názor, byť by byl odlišný od názoru jiných právníků.

Poznatky z výkladu přednášejících mohou v budoucnu pomoci nejednomu úřadu vyřešit sporné situace správným způsobem a ušetřit tak finanční prostředky, čas i energii.

7.6.2022. 14:00-18:00

8.6.2022. 9:00-15:00

9.6.2022 9:00-15:00

10.6.2022 9:00-13:00

Obsah:

Homeoffice - úskalí realizace

• Formální zákonné požadavky práce z domu
• Home office ve vazbě na pracovní pozici
• Role vedoucích při stanovování úkolů a činností a jejich kontrola
• Docházka a její evidence
• IT vybavení a přístupové nástroje, bezpečnost práce
• Klady a zápory a potenciál do budoucna - x úspora nákladů - sdílení kanceláří

Skončení pracovního poměru či zda se lze vůbec zbavit neschopného zaměstnance

• Jak platně sjednat zkušení dobu při jmenování (často dochází k neplatnému skončení PP se jmenovanými zaměstnanci z důvodu, že jejich zkušební doba není správně sjednána)
• Neplatné skončení PP s těhotnou zaměstnankyní (např. zaměstnankyně oznámí svému zaměstnavateli, že je těhotná a ten s ní ukončí PP ve zkušební době – může toto učinit zaměstnavatel či nemůže)
• Organizační změny a jejich dopad do rušení pracovního místa včetně služebních míst ředitelů odborů a vedoucích oddělení (judikatura, příklady z praxe)
• Při organizační změně je zrušena sekce IT bez náhrady – veškeré činnosti IT budou realizovány prostřednictví externího dodavatele – o jaký výpovědní důvod se u stávajících zaměstnanců vykonávajících IT a vedoucího zaměstnance sekce IT jedná?
• Ředitel organizace zjistil, že podřízený vedoucí zaměstnanec dlouhodobě neplní své povinnosti a situaci se z důvodu „riskantnosti“ výpovědi z PP, rozhodl řešit zrušením jeho pracovní pozice a výpovědí z PP pro tzv. nadbytečnost, kdy tomuto chybujícímu zaměstnanci vyplatil odstupné. Mohlo se z jeho strany jednat o porušení povinnosti řádného hospodáře? A vzniká mu odpovědnost za škodu v případě, když zaměstnanec bude v soudním sporu o neplatnost výpovědi pro nadbytečnost úspěšný (z důvodu, že se prokáže účelovost této organizační změny) a bude mu soudem přiznána náhrada platu?
• Je možné platně rozvázat se zaměstnancem pracovní poměr pro nadbytečnost, když je jeho druh práce, sjednaný ve jmenování, pro zaměstnavatele potřebný i nadále, neboť bude vykonáván v rámci jiného organizačního uspořádání?
• Ukončení pracovního poměru ze závažného porušení pracovních povinností („falšování docházky“ ze strany vedoucího zaměstnance, který má z titulu své funkce přístup do docházkového systému, krádež – vynášení jídla, tahání za vlasy mezi zaměstnanci, fyzické napadení mezi zaměstnanci – např. facka, použití repre fondu pro vlastní potřebu – např. vlastní obědy vedoucích zaměstnanců placených z repre fondů)
• Ukončení pracovního poměru z důvodu soustavného porušování pracovních povinností (neplnění běžných pracovních úkolů, neomluvená absence, pozdní příchody nebo naopak dřívější odchody z práce, pozdní návraty z obědů, ……..)
• Porušování „pracovní kázně“ v praxi, „trestání“ zaměstnanců a důsledky s tím spojené
• Ukončení pracovního poměru z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti + pracovnělékařské prohlídky (zaměstnavatel má podezření, že zaměstnanec ztratil zdravotní způsobilost a chce ho poslat k „závodnímu“ lékaři, ale dotyčný zaměstnanec to odmítá – může mu to zaměstnavatel nařídit? A co v případě závěru lékaře, že zaměstnanec pozbyl pracovní způsobilost jen částečně, jen k některým pracím spadajícím do jeho druhu práce?)
• Ukončení služebního poměru z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti + pracovnělékařské prohlídky (zaměstnavatel má podezření, že státní zaměstnanec ztratil zdravotní způsobilost a chce ho poslat k „závodnímu“ lékaři, ale dotyčný zaměstnanec to odmítá – může mu to zaměstnavatel nařídit? A co v případě závěru lékaře, že zaměstnanec pozbyl pracovní způsobilost jen částečně, jen k některým pracím spadajícím do jeho druhu práce? 

Pracovní doba

• Jaký je rozdíl mezi evidencí pracovní doby a docházkou?
• Pružná pracovní doba
• Pracovní doba na sdíleném pracovním místě
• Vztah pracovní doby a dovolené podle novely ZP od roku 2021 – praktické příklady dovolené
• Přestávky v práci, práce, které nemohou být přerušeny, bezpečnostní přestávky
• Nepřetržitý denní a týdenní odpočinek, práce ve dnech pracovního klidu
• Pracovní pohotovost, odměna za ni
• Práce přesčas (časté chyby)
• Práce v noci

Náhrada škody

• Za co vše odpovídá zaměstnanec, který je statutárním orgánem v pracovněprávních záležitostech? Zodpovídá i za škodu vzniklou v souvislosti s porušením právních předpisů, které porušil podřízený zaměstnanec? Např. organizaci je uložena pokuta nebo organizace prohraje soudní spor a musí protistraně zaplatit náklady řízení
• Zaměstnavatel prohraje soudní spor o neplatnost výpovědi a musí bývalému zaměstnanci zaplatit náhradu platu a náklady soudního řízení a úroky z prodlení. Je to vše škodou? A pokud ano, kdo je za ni zodpovědný? A musí ji zaměstnavatel jako řádný hospodář po odpovědném zaměstnanci vymáhat?
• Zaměstnanec byl zařazen do vyšší platové třídy než mu podle rozhodnutí soudu náležela. Jedná se o škodu vzniklou zaměstnavateli?
• Zaměstnanci byla při vzniku pracovního poměru na řadového zaměstnance započítána praxe a stanoven tomu odpovídající platový stupeň. Po několika letech se zaměstnanec stál vedoucím zaměstnanec a tato původní praxe mu byla opětovně započítána, ač vůbec nesouvisela s jeho pracovní pozicí. Pokud by soud rozhodl, že zaměstnanci byl platový stupeň přiznám neoprávněně, jednalo by se o škodu vzniklou zaměstnavateli? A pokud ano, kdo by byl všechno za ni odpovědný?
• Zaměstnavatel ví o vzniklé pohledávce vůči třetí osobě, která ale ještě nebyla uhrazena – od jakého data začíná běžet promlčení k náhradě škody?
• Odpovědnost zaměstnavatele za nemajetkovou újmu způsobenou zaměstnanci pracovním úrazem v případě, kdy pojišťovna odmítne vyplatit náhradu nebo ji vyplatí jen částečně (zpravidla bolestné).
• V jakých případech zaměstnavatel, kterým je stát, zodpovídá za škodu způsobenou radou poskytnutou jeho zaměstnancem?
• V jakých případech zaměstnavatel, kterým je ÚSC, zodpovídá za škodu způsobenou radou poskytnutou jeho úředníkem?

Odměňování zaměstnanců v roce 2022