Personalistika příspěvkových organizací obcí a krajů (s výjimkou školských PO)

Jedná se o zcela zásadní změny:

• v otázkách možnosti, zda může ředitel PO uzavřít DPP či DPČ sám se sebou, když mu ji předem schválí jeho zřizovatel a jedná se o peníze, které PO získala v rámci doplňkové činnosti (odpověď - ředitel PO si nesmí DPP či DPČ sám se sebou uzavřít nikdy, a to ani ve výše popsaném případě - pokud tak v minulosti učinil, tak peníze z ní vyplacené jsou jeho bezdůvodným obohacením, které je povinen vrátit a pokud tak neučiní, je zřizovatel povinen tyto peníze po něm vymáhat soudní cestou)
• v kompetencích zřizovatele - kdo schvaluje řediteli dovolenou, kdo pracovní cesty a vyúčtování z nich, kdo je oprávněn vymáhat po řediteli plnění, které vzniklo z jeho obecné spoluodpovědnosti za škodu či škodu, kterou přímo on způsobil, zda lze ředitele PO vysílat na vzdělávání MBA či MPA a zda s ním lze v takovém případě uzavřít kvalifikační dohodu, zda je možné s ředitelem PO skončit pracovní poměr ve zkušební době atd.
• kdo je oprávněn (povinen) vůči němu plnit tzv. "nabídkovou povinnost" a v jakém časovém okamžiku, jaké jsou důsledky pro pracovní poměr ředitele, když tato nabídková povinnost není splněna či když ji splní ten, kdo k jejímu plnění není oprávněn a další

Obsah:

• Postavení ředitele PO:
• kdo je oprávněn řediteli PO nařizovat dovolenou a jakým způsobem
• kdo určuje řediteli PO pracovní dobu – její začátek, konec….?
• Kdo a jakým způsobem může změnit řediteli PO dobu trvání jeho pracovního poměru – např. ze sjednané doby určité na dobu neurčitou?
• je ředitel PO povinen vést si evidenci pracovní doby?
• je zřizovatel oprávněn řediteli PO kontrolovat evidenci pracovní doby?
• kdo je oprávněn s ředitelem uzavírat dohodu o vyslání na služební cestu, kvalifikační dohodu, dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí?
• kdo je oprávněn umožnit výkon práce ředitele z jiného místa než je sídlo PO?
• je možné poskytnout řediteli PO ošatné či sick days?
• jaké jsou důsledky, když výše uvedené učiní za PO „sám vůči sobě“ ředitel PO či jeho zástupce?
• kdo a v jakých případech je oprávněn nahlížet do personálních věcí PO a jejích zaměstnanců
• ředitel PO uzavře s odbory kolektivní smlouvu – vztahuje se tato kolektivní smlouva i na ředitele PO? Je nějaký způsob jak by mohl čerpat benefity v ní sjednané?
• Jednání za PO, když je ředitel z funkce odvolán či se funkce vzdal:
• jaký je rozdíl mezi zastupováním ředitele PO upraveným v „písemném pověření“, v „organizačním řádu PO“ a ve zřizovací listině?
• kdo je oprávněn plnit tzv. nabídkovou povinnost vůči řediteli PO, který byl odvolán či který se funkce vzdal?
• v jaký časový okamžik se tato tzv. nabídková povinnost má plnit?
• je oprávněn „odvolaný“ ředitel PO při nabídce volného pracovního místa s určeným druhem práce požadovat čas na rozmyšlenou? Pokud ano, jak dlouhý tento čas má být – 1h, 1 den anebo delší?
• Skončení pracovního poměru s ředitelem PO:
• lze jeho pracovní poměr skončit i jinak než výpovědí – např. dohodou?
• může být s ředitelem PO skončen pracovní poměr ve zkušební době, je-li tato správně s jednána?
• jak dát správně výpověď, aby nebyla v soudním řízení prohlášena za neplatnou
• Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr:
• může je PO s ředitelem uzavírat?
• může je ředitel PO sjednat „sám se sebou“, když budou propláceny z finančních prostředků, které PO získala v rámci projektu EU?
• Mimořádné odměny:
• může si ředitel PO vyplatit mimořádné odměny z tzv. doplňkové činnosti?
• zřizovatel rozhodl o jejich přiznání a následně toto rozhodnutí revokoval – má či nemá ředitel nárok na vyplacení odměny?
• Zaměstnanci PO:
• kteří zaměstnanci PO jsou jmenování a kteří mají pracovní smlouvu?
• jak řešit postavení zaměstnance, který má pracovní smlouvu, ale dle zákona je jmenován?
• zaměstnanec má pracovní smlouvu a pak je jmenován na místo vedoucího úseku – jaké je jeho postavení, když je následně z místa úseku odvolán?
• lze se zaměstnancem, který vede úsek sjednat zkušební dobu – a pokud ano, tak na 3 anebo na 6 měsíců?
• Jakou výši příplatků za vedení mohou mít vedoucí zaměstnanci v PO? A jak se tato výše správně určuje, aby nebyla diskriminační?
• překážky v práci – jejich druhy, způsob jejich čerpání – u kterých zaměstnavatel nedává souhlas s jejich čerpáním a které nelze bez předchozího souhlasu zaměstnavatele čerpat
• překážky v práci při pracovní cestě – výkon práce na pracovní cestě skončí až po 9 hodinách (nepočítáme dobu strávenou na cestě k výkonu práce a zpět) – jedná se o práci přesčas?
• překážky v práci a způsob jejich čerpání u pružné pracovní doby
• práce přesčas – jakým způsobem se nařizuje, jak může zaměstnavatel zabránit tomu, aby přidělením množství práce nenařídil práci přesčas „konkludentně“?
• pracovní pohotovost a povolání k výkonu práce během ní – kdy skončí pracovní pohotovost, když je nutné k samotnému výkonu práce použít dopravní prostředek – např. zaměstnanec dětského domova je v době pracovní pohotovosti povolán k převzetí dítěte na útěku – kdy mu končí pracovní pohotovost a kdy začíná samotný výkon práce?
• Odpovědnost za škodu při neplatném skončení pracovního poměru ředitele PO a zaměstnanců PO:
• výpověď z pracovního poměru daná řediteli PO je v soudním řízení prohlášena za neplatnou – je zde dána odpovědnost za škodu? Kdo by za ni zodpovídal?
• výpověď z pracovního poměru daná zaměstnanci PO je v soudním řízení prohlášena za neplatnou – je zde dána odpovědnost za škodu? Kdo by za ni zodpovídal?
• je dán vznik škody, když soudní řízení o neplatnost výpovědi z pracovního poměru dané řediteli PO či zaměstnanci PO skončí soudním smírem, v němž je ovšem řediteli či zaměstnanci PO přiznána náhrada platu včetně odvodů na zdravotní a sociální pojištění?
• Pracovní úrazy zaměstnanců:
• kdo za ně zodpovídá?
• co musí ředitel učinit, aby se PO tzv. „vyvinila“ z odpovědnosti za pracovní úraz?
• léčebné výlohy zaměstnance PO, který měl pracovní úraz – kdo je hradí a zda je možnost je uplatnit vůči řediteli PO jako škodu
• škoda, vzniklá zaměstnanci PO v důsledku jeho pracovního úrazu – kdy vzniká, kdo za ni odpovídá
• Nemoci z povolání u zaměstnanců PO – zejména sociální pracovníci:
• jaká nemoc se považuje za nemoc z povolání
• co vše musí hradit zaměstnavatel, je-li zaměstnanci uznána nemoc z povolání
• jak má zaměstnavatel postupovat při výpovědi z pracovního poměru se zaměstnancem, jemuž je uznána nemoc z povolání
• jaký je rozdíl při výpovědi pro nemoc z povolání a při výpovědi, že zaměstnanec pozbyl dlouhodobě způsobilosti konat dosavadní práci?
• jaké jsou důsledky, když výše uvedené učiní za PO „sám vůči sobě“ ředitel PO či jeho zástupce?