Vlastník může se svým vlastnictvím volně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Každý vlastník ovšem musí zároveň dodržovat určité hranice, které nabývají na významu zejména v rámci sousedských vztahů.
Např.
*určování hranic mezi pozemky stavebním a katastrálním úřadem
*vlastníkem stavby na cizím pozemku je osoba, která nabyla vlastnické právo ve veřejné dražbě
*umístění stavby zahradního domku na hranici pozemku a posouzení charakteru stavby
*vlastník musí sousedovi umožnit vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku a hospodaření na něm
* pokud vlastník nemovitosti k ní nemá dostatečný přístup z veřejné cesty, může na sousedovi žádat, aby mu povolil „nezbytnou cestu“ přes svůj pozemek
*stínění stromů rostoucích u hranice pozemků na vedlejší pozemek
*u hranice sousedního pozemku rostou čtyři stromy vysoké 18-20m – jedná se o imisi stíněním?
*plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku
*pokud kořeny či větve stromů rostoucích na jednom pozemku přesahují na pozemek souseda, může se soused postarat o jejich šetrné odstranění
Obsah semináře:
Seminář věnovaný vybraným otázkám nemovitostí a sousedských práv bude zaměřen na následující témata, která budou vysvětlena na praktických příkladech a rozhodovací praxi Nejvyššího soudu :
1) Právní režim staveb zřízených před 1. 1. 2014 a po 1. 1. 2014 z hlediska právní charakteristiky (pojetí staveb, princip superficies solo cedit – stavba je součástí pozemku)
2) Stavby oprávněné a neoprávněné – podstata, právní režim jejich regulace
3) Určování hranic pozemků – základní informace o úpravě v občanském zákoníku
4) Přístupy ke stavbám a na cizí pozemky – základní právní instituty a tituly umožňující vstup na cizí pozemky
5) Sousedská práva – jednotlivé dílčí instituty úpravy sousedských práv a jejich praktický význam
6) Základní otázky vydržení vlastnického práva – mimořádné vydržení jako nový právní institut