Obsah semináře
1. den
1. Úvod do problematiky dvojích pracovněprávních vztahů u územních samosprávných celků:
- rozdíl v právním postavení zaměstnanců a úředníků
- rozdíl v uplatňování práva veřejného a soukromého
- rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě k zařazování zaměstnanců a úředníků
- rozdíl v úpravě pracovního poměru mezi vedoucími úředníky a vedoucími zaměstnanci
- rozdíl v ukončení pracovního poměru mezi vedoucím úředníkem a vedoucím zaměstnancem
- kontrola dodržování zákona o úřednících ze strany Kontrolního výboru zastupitelstva města
2. Předpoklady pro vznik pracovního poměru úředníka (vedoucího úředníka):
- Kdo zařazuje zaměstnance mezi úředníky? Jaké jsou následky nesprávného zařazení?
- Jaké jsou důsledky ztráty bezúhonnosti pro úředníka?
- Může úředník pozbýt bezúhonnost i za jednání v průběhu své dovolené?
- Jak dále s vedoucím úředníkem, který ztratil bezúhonnost? Je tajemník povinen ztrátu bezúhonnosti sám zjišťovat
- Jakým způsobem lze ztrátu bezúhonnosti zjistit?
3. Výběrové řízení:
- Jednotlivé fáze výběrového řízení – kdo činí právní jednání v jeho jednotlivých fázích?
- Může personalistka za vyhlašovatele výběrového řízení zvát uchazeče na ústní pohovor?
- Může být vedoucí úřadu členem výběrové komise?
- Musí se výběrové řízení vyhlásit na stejnou funkci i v případě, když vedoucí úředník již výběrovým řízením na tuto funkci prošel a byl do této funkce jmenován na dobu určitou? Musí se při změně na dobu neurčitou na stejnou funkci vyhlašovat výběrové řízení?
- Jaké jsou důsledky „vadného“ výběrového řízení?
- Jaké jsou důsledky pro zaměstnance, kterému vznikl (změnil se) pracovní poměr bez výběrového řízení, ačkoli výběrové řízení dle zákona býti mělo?
- Úředník sám skončí pracovní poměr sjednaný na dobu neurčitou ve zkušební době. Musí být znovu vyhlášeno výběrové řízení anebo se pracovní poměr může sjednat s některým z uchazečů z předešlého výběrového řízení?
- Lze přijmout „středoškoláka“ coby úředníka s pracovním poměrem na dobu neurčitou, který by vykonával práce v 11. platové třídě?
- Dlouholetá zaměstnankyně zařazená jako úředník se středoškolským vzděláním se přihlásila do výběrového řízení na jinou pracovní pozici úředníka (jedná se o odlišný druh práce než měla sjednaný ve své pracovní smlouvě), ovšem pracovní činnost zde vykonávaná je zařazená do 10. platové třídy. Je možné s ní pracovní poměr změnit anebo to možné není?
- Úředník je přes výběrové řízení jmenován do funkce vedoucího úředníka na dobu určitou. Může se po skončení výkonu této funkce vrátit zpět na původní pracovní místo?
4. Zastupování:
- Jakým způsobem lze platně sjednat zastupování statutárního orgánu, když je statutární orgán ze své funkce odvolán,
- Jakým způsobem lze platně sjednat zastupování vedoucího úředníka, když funkce není obsazena?
- Lze platně zastupování tajemníka (vedoucího úřadu) sjednat ve stejný den nebo dokonce později, co byl ze své funkce odvolán?
5. Určování platu úředníků:
- Podmínky pro určení započitatelné praxe – kdy je zápočet praxe v plném rozsahu a kdy v rozsahu 1, 1/3, 1, či 2/3?
- Způsob zařazování do platových tříd – kvalifikační předpoklad vzdělání x odborná způsobilost k výkonu dané činnosti
- Úřednice Odboru sociálního s druhem práce „referent sociálních věcí“ má VOŠ v oboru zaměřeném na sociální práci a sociální pedagogiku. Má nárok na výjimku ze vzdělání, aby mohla být zařazena do 11. platové třídy?
- Úředníkovi byla 1/3 započtena praxe, která ale nebyla využitelná pro výkon jeho současné práce. Je úředník povinen neprávem přijaté peněžité plnění zaměstnavateli vrátit (jedná se o rozdíl ve vyplaceném platu)? Pokud je nevrátí nebo je vrátit nemůže, vzniká zaměstnavateli škoda? A kdo je pak povinen tuto škodu nahradit?
- Je zaměstnavatel povinen při změně druhu práce přepočítat úředníkovi již započtenou praxi?
- Úředníkovi se prokázalo, že část pracovní doby strávil prokazatelně na webových stránkách, které nesouvisely s výkonem jeho práce. Je povinen vrátit část platu, který mu byl i za tuto dobu vyplacen? Je či není tajemník povinen to po úředníkovi vymáhat?
- Zaměstnavatel v rozporu s právní úpravou a skutečně vykonávanými činnostmi přiznal úředníkovi neoprávněně vyšší platovou třídu, konkrétně 9. namísto 7. platové třídy. Jedná se ze strany úředníka o bezdůvodné obohacení? Je úředník povinen neprávem přijaté peněžité plnění vrátit? Je zde dána odpovědnost vedoucích zaměstnanců (úředníků) či tajemníka za škodu?
- Zaměstnavatel v rozporu s právní úpravou a skutečně vykonávanými činnostmi přiznal úředníkovi nižší platovou třídu, konkrétně 9. namísto 11. platové třídy. Jakým způsobem a v jaké lhůtě se může úředník bránit? Jaké jsou důsledky pro vedoucího zaměstnance (vedoucího úředníka) a tajemníka, kteří úředníka nesprávně zařadili do nižší platové třídy než mu podle právní úpravy náležela?
6. Pracovní poměr na dobu určitou:
- V jakých případech lze sjednat s úředníkem pracovní poměr na dobu určitou?
- Na jakou maximální dobu lze sjednat s úředníkem pracovní poměr na dobu určitou?
- Je možné s úředníkem sjednat pracovní poměr např. na 5 let?
- Jaké jsou důsledky neplatně sjednané doby určité? Jakým způsobem se zaměstnanec může domáhat sjednání pracovního poměru na dobu neurčitou?
2. den
1. Skončení pracovního poměru s vedoucím úředníkem (vedoucím úřadu) bez předchozího odvolání z funkce:
- musí být vedoucí úředník před skončením svého pracovního poměru vždy odvolán ze své funkce?
- může být s vedoucím úředníkem (vedoucím úřadu) rozvázán pracovní poměr dle ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce, aniž by předtím byl odvolán ze své funkce?
- může být s vedoucím úřadu (tajemníkem) rozvázán pracovní poměr z organizačních důvodů?
- kdy náleží vedoucímu úřadu (tajemníkovi) při skončení jeho pracovního poměru odstupné?
- když se s vedoucím úředníkem (vedoucím úřadu) uzavírá dohoda o skončení pracovního poměru, je nutné aby předtím rezignoval ze své funkce?
- je možné s vedoucím úředníkem (tajemníkem) okamžitě zrušit pracovní poměr?
2. Důvody pro odvolání vedoucího úředníka (vedoucího úřadu) z funkce:
- může být nesprávné vyhotovení plánu vzdělávání důvodem pro odvolání tajemníka z funkce? Jak má být správně vyhotoven plán vzdělávání?
- může být nesepsání protokolu o kontrole podle zákona o státní kontrole důvodem pro dovolání z funkce vedoucího úředníka?
- musí být vedoucí úředník (vedoucí úřadu) před svým odvoláním z funkce upozorněn na porušování svých povinností?
- kdy skončí šestiměsíční lhůta v níž lze vedoucího úředníka (vedoucího úřadu) odvolat z funkce při trvajícím porušování stejné povinnosti (např. když zaměstnanci nemají zpracován plán vzdělávání či nemají splněný stanovený počet akreditovaného vzdělávání anebo nemají splněny všechny druhy vzdělání, které se na ně vztahují (např. vzdělávání vedoucích úředníků obecná a zvláštní část)?
- důvodem pro odvolání vedoucího úředníka z funkce může být neukončení vzdělávání vedoucích úředníků do 2 let ode dne jejich jmenování do funkce. Může být za jeho nesplnění vedoucí úředník odvolán, i když ho personalistka na toto vzdělávání nevyšle?
- vedoucí úředník změnil svou funkci, musí znovu absolvovat vzdělávání vedoucích úředníků? A když ho neabsolvuje, může být za to ze své funkce odvolán?
- vedoucí úředník do 18 měsíců ode dne svého jmenování do funkce neprokázal ZOZ. Musí ho tajemník z jeho funkce odvolat? Pokud ho odvolá, může ho „pověřit“ zastupováním?
- jaký je rozdíl mezi neuspokojivými pracovními výsledky [a tedy možným důvodem pro skončení pracovního poměru dle ust. § 52 písm. f) zákoníku práce] a porušováním povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci [a tedy možným důvodem pro skončení pracovního poměru dle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce nebo možným důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem dle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce] či porušením zákonem stanovených povinností [a tedy možným důvodem pro odvolání z funkce vedoucího úředníka či vedoucího úřadu dle ust. § 12 odst. 1 písm. b) zákona o úřednících]?
3. Zvýšené odstupné pro úředníky a vedoucí úředníky (tajemníky):
- za jakých podmínek náleží úředníkovi (vedoucímu úředníkovi, tajemníkovi) odstupné dle zákona o úřednících?
- s úředníkem už ve svém předešlém pracovním poměru obdržel jedno odstupné dle zákona o úřednících. Má nárok na opětovné odstupné?
- Jedna z podmínek pro přiznání odstupného dle zákona o úřednících je, že úředník musel v pracovním poměru vykonávat v převážném rozsahu správní činnosti (§ 2 odst. 3). Co znamená „v převážném rozsahu“?
- Tajemník rezignoval ze své funkce. Náleží mu při skončení pracovního poměru odstupné dle zákona o úřednících?
- Lze opětovně započítat roky praxe u okresního úřadu, když úředník za ně už jednou odstupné dostal?
- Jak se v soudním řízením podle judikátu Nejvyššího soudu prokazuje, jaké činnosti zaměstnanec vykonával?
- Jaké jsou možné důsledky toho, když jsou zaměstnanci v rozporu se zákonem zařazeni jako úředníci a vedoucí úřadu jim vyplatí zvýšené odstupné z důvodu jejich zařazení mezi úředníky?
- Může být porušení veřejné zakázky důvodem pro odvolání vedoucího úředníka, který tuto zakázku pro odsouhlasení v radě města připravoval?
4. Základní povinnosti úředníka (vedoucího úředníka)
- Je možné za porušení z některých povinností v § 16 zákona o úřednících s úředníkem okamžitě zrušit pracovní poměr?- Může být promlčení škody důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru s tajemníkem?
- Může být promlčení pokut uložených podle zákona o přestupcích důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru s úředníkem odboru dopravy či
- Může být promlčení pohledávky důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru s úředníkem, který měl její vymáhání na starosti?
- O porušení, jaké povinnosti se jedná v případě „útoku na majetek zaměstnavatele“ či v případě „pokusu odčerpat část majetku zaměstnavatele bez odpovídajícího protiplnění“?
- Tajemník dá zaměstnanci výpověď z pracovního poměru, která je následně soudem prohlášena za neplatnou. Jedná se o porušení povinnosti? A pokud ano, jaké? A je možné po tajemníkovi vymáhat náhradu platu, která byla za neplatnou výpověď z pracovního poměru propuštěnému zaměstnanci vyplacena?
- Kde zjistit předmět činnosti právnické osoby, v jejíž řídících, dozorčích a kontrolních orgánech nesmí úředník (vedoucí úředník, vedoucí úřadu) být?
- Co je výdělečná činnost, kterou úředník nesmí bez souhlasu svého zaměstnavatele vykonávat?
- Může úředník „vlastnit“ s.r.o.?
- Může být úředník předsedou bytového družstva či společenství vlastníků?
- Může úředník poskytovat placené poradenství pro menší obce?
- Co je „správou vlastního majetku“, kterou může úředník vykonávat i bez souhlasu svého zaměstnavatele?