Obsah:
Právo na informace vs. právo na ochranu osobnosti
Zaměstnanec, jehož plat či odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je hrazena z veřejných prostředků a právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého života
Zaměstnanec, jehož plat či odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je hrazena z veřejných prostředků a právo na ochranu před neoprávněným zveřejňováním osobních údajů
Zaměstnanec, jehož plat či odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je hrazena z veřejných prostředků a právo na respektování soukromého života
Je třeba do vyřizování žádosti o informace „zapojit“ osoby, o jejichž plat, odměnu či odměnu z dohod je zažádáno (srov. ust. § 4 odst. 3 a 4 správního řádu)?
Jak lze přistupovat k hodnocení osoby tazatele, když tazatel ve své žádosti o informaci ohledně své osoby neuvedl žádné údaje, dle kterých by bylo možné určit, zda plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv. „společenského hlídacího psa“– např. že je novinář?
Je nutné před výzvou k doplnění žádosti adresované tazateli povinné zjišťování informací o osobě tazatele např. prostřednictvím „Googlu“?
Jak má povinná osoba přistupovat k tomu, když se tazatel prokáže coby novinář s tím, že údaje o vyplacených odměnách z dohod o provedení práce potřebuje z důvodu veřejného zájmu, avšak dotčené osoby odmítly udělat souhlas s poskytnutím těchto informací?
Lze spatřovat veřejný zájem v tom, když občan s trvalým bydlištěm v daném kraji žádá o informace o platu a vyplacených odměnách členů představenstva zdravotnického holdingu, jehož zakladatelem je daný kraj, přičemž je hospodaření jedné z z nemocnic v něm sdružených šetřeno Policií ČR?
Lze spatřovat veřejný zájem v tom, když občan s trvalým bydlištěm v daném městě žádá o informace o platu a vyplacených odměnách ředitele gymnázia a jeho zástupkyň z důvodu, že žáci daného gymnázia mají oproti žákům jiných gymnázií výrazně horší úspěšnost při skládání maturitních zkoušek?
Jaký veřejný zájem lze spatřovat v žádosti o informaci ohledně poskytnutí informace ohledně vyplacených odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr u jednotlivých zaměstnanců odvádějících práci na základě těchto dohod? Lze za tento veřejný zájem chápat to, že informace o vyplacených odměnách u jednotlivých zaměstnanců se vztahuje k hospodaření s veřejnými prostředky, a proto má veřejnost právo znát, zda konkrétně vyplacená odměna z dohody byla vynaložena hospodárně, účelně a efektivně? A co v případě, nedá-li dotčený zaměstnanec k této informaci souhlas, má se i přes tento fakt informace o jemu vyplacené odměně poskytnout?
Není nutné ke splnění podmínky, že se daná informace musí týkat veřejného zájmu nutné argumentovat nejen tím, že finanční prostředky na platy a odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou poskytovány z veřejných prostředků, a tudíž veřejným zájmem je dohlížet na to, zda jsou vynakládány v soulady se zákony, tedy i hospodárně, účelně a efektivně jak stanoví zákon o finanční kontrole?
Lze říci, že veřejným zájmem je i možné podezření na nehospodárné nakládání finančních prostředků u určitého subjektu, neboť jsou u něj mediálně prezentovány jiné případy ohledně nichž již byly zahájeny úkony v trestním řízení Policií ČR?
Člen zastupitelstva obce či kraje může požadovat od zaměstnanců obce (kraje) zařazených do městského (krajského) úřadu informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce. Musí mu být na jeho dotaz sděleny i informace o platech konkrétních zaměstnanců obce (kraje) zařazených do městského (krajského) úřadu ač je ze zákona zastupitelstvo povinno zřídit finanční výbor, do jehož kompetence náleží i kontrola hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce (kraje)?