Ovládání obecných pravidel stolování, díky kterým nebudete v restauraci za burana, by mělo patřit k základní výbavě každého představeného, všech šéfů protokolu a taktéž úspěšných politiků.
Umění držet správně příbor, správně si objednat (a vybrat „společensky vhodné“ jídlo), vědět co s rukama a ubrouskem, to jsou ctnosti, které ocení každá zahraniční návštěva, kolega z jiného úřadu či významný obchodní partner.
Cílem semináře je přiblížit v noblesním a kultivovaném prostředí vyhlášené luxusní pražské restaurace, (zejména díky nesporným kuchařským kvalitám šéfkuchaře Davida Šaška, který patří mezi elitu české gastronomie) umístěné v srdci staré Prahy na Malé Straně pouhých pár kroků od Pražského hradu či Karlova mostu v pětihvězdičkovém hotelu Aria, nejdůležitější formy chování u stolu, takže pak v kritických situacích budete vědět, co se od Vás očekává – a jestli se podle toho v soukromí zachováte, zůstane zcela na Vás.
Nevyhnutelné ovšem je vybrané chování pří pracovním setkání.
Kdo vyrůstal v prostředí, kde byla etiketa stolování považována za něco „snobského“, vstupuje do „velkého světa“ s pořádným hendikepem. Samozřejmě, že existují i lidé, kteří na nic nedbají, a s vtipnou poznámkou na rtech se zeptají souseda u stolu, jak se humrům láme nožička. Může to ale dopadnout i špatně – sedíte-li vedle člověka, který nemá smysl pro humor.
Dobré chování působí sympaticky, rychle si všimnete, jak je příjemné, když se umíte správně chovat. Správně osvojenými finesy společenského chování na ostatní nejen zapůsobíte, ale získáte si i jejich úctu a obdiv. Možná si dokonce uvědomíte, že svým způsobem vynikáte nad ty, kteří jsou nejistí a křečovití. Bylo by přece pošetilé připravit se o šanci na povýšení nebo se dokonce vzdát snu o skvělém partnerovi jen proto, že byste dobré chování považovali za něco nepodstatného. Mezinárodní průzkumy prokázaly, že osobní dojem je z 55 procent tvořen oblečením a řečí těla, ze 38 procent tónem hlasu a jen ze 7 procent obsahem sdělovaného. A tak můžete sdělovat kdovíjak moudré myšlenky, když ale Vaše vystupování nebude působivé, ničeho nedosáhnete. Teprve když dobře ovládáte etiketu, můžete si dovolit s ní „žonglovat“, aniž byste šlápli vedle. Suverénní člověk totiž ví, co a jak má být, a pak se také může rozhodnout pro uvolněnější variantu. Je ovšem trapné, když někdo nemá o správném chování ani potuchu a snaží se tuto nevědomost zamaskovat neomaleností a arogancí.
Zajisté se Vám může i stát, že budete v určité společnosti jedinou osobou, která zná ty správné zásady. Potom budete nápadní. No a co? Buďte na sebe pyšní.
Některé z pravidel dobrých mravů při stolování:
*U stolu pouze pijeme, jíme a konverzujeme.
*Odcházíte-li na moment od stolu, vždy podejte stručné univerzální vysvětlení. „Omluvte mě“ je daleko vhodnější než „jdu se vyvenčit“.
*Pokud potřebujete použít párátka po jídle či se vysmrkat, zdvořile se omluvte a vybavte si tyto záležitosti v soukromí. Vysvětlování, kam se chystáte, si taky nechte pro sebe. Opravdu nemusí společnost u stolu vědět, že Vám zůstal mezi zuby kus toho výborného steaku, který jste právě poobědvali.
*Neodcházejte, když váš důležitý host ještě jí nebo zrovna začal vysvětlovat něco důležitého.
*Tohle bude možná pro někoho šok. Nepokládejte svůj mobilní telefon na stůl.
*V prvotřídních restauracích objednává stejně jako v dobách dřívějších muž. Toto pravidlo pochází ještě z časů, kdy se pro personál nehodilo, aby mluvil s dámou, která zase nevěnovala personálu jediný pohled.
*Když si připíjíme, neměli bychom si „ťukat“, ale pouze zvednout sklenku a nevynechat oční kontakt – nejsme přece s kamarády „u piva“
*V průběhu večeře se nápoje mění podle předkládaných jídel. Bílé víno se podává k bílým masům - k rybám, drůbeži, k telecímu, červené patří k hovězímu, ke zvěřině a také k sýrům, dezertní jako sherry, madeira, portské atd. patří k moučníkům a dezertům, pivo se hodí všude tam, kde je vhodné červené víno. „Bublinkami“ ať již v podobě šampaňského, prosecca či české „bohemky“ si připíjíme, jinak se podávají při dezertu jako osvěžení před další společenskou zábavou
*Brambory na talíř nerozmačkáváme, ale vidličkou rozkrájíme.
*Na pečivo je talířek po Vaší levé ruce, zejména u kulatého stolu je rizikem, že si pochutnáte na pečivu Vašeho souseda.
*Kdysi bylo součástí dobrých mravů nechat na talíři kousek jídla, dnes se od toho upouští. Rozhodně je ale nevhodné přecpat se a ještě o tom mluvit („já snad prasknu“).
Vzorců žádoucího chování a společenských konvencí existuje daleko, daleko víc než jen výše zmíněné.
Před nepříjemným faux pas při pracovních, ale i soukromých schůzkách v restauraci by Vás ovšem
dodržování výše zmíněných doporučení mělo při troše štěstí ochránit. Domníváte-li se však, že by bylo
záhodno se v oblasti stolování vzdělat více, doporučujeme Vám navštívit náš seminář s Ladislavem
Špačkem. Po jeho absolvování poznáte, že chování u stolu, etiketa nebo znalost gastronomie není výsadou
jen elit pocházejících z místních honorací.
Obědové menu:
*Welcome drink
*Tří druhy předkrmů z buffetového stolu
*Grilované tygří krevety s petrželovým máslem a hráškovými lusky a k tomu Ryzlink vlašský, pozdní sběr, Volařík 2010
*Tagliatelle s parmazánovou omáčkou a restovanými hříbky
*Vepřová panenka připravená metodou ,,Sous Vide“ s vařeným bramborem a přírodní šťávou a k ní Cabernet Sauvignon, pozdní sběr a Moravíno Valtice 2010
*Vanilková Panna Cotta s malinovou omáčkou a k ní Carmes de Rieussec Sauternes, Francie 2008
Co se naučíme?
*Příchod ke stolu, usazení hostů (jak sedíme u stolu, kam položit kabelku)
*Zasedací pořádek pro dva i pro banket
*Prostírání stolu, nádobí a náčiní pro společenské stolování
*Společenské stolování (ubrousek, chování u stolu, držení příboru, překládání pokrmů, servírování)
*Jak jíst speciality, ale i běžná jídla (ústřice, krevety, maso, brambory, těstoviny, moučník
*Držení sklenice, degustace a dekantace vína
*Konverzace u stolu
*Nehody a jak je řešit
Aliaves s.r.o., Vyšehradská 320, 12800 Praha 2, IČ: 04636902, DIČ: CZ04636902